Mám svůj smích a mám svůj pláč,
snad stále u mě drží stráž,
už je ráno, už je den,
ty zas odcházíš jak sen…
Pozvi mi ptáčky z pohádek,
ať za mě hrášek přeberou,
já mám teď práci, tu jedinou,
musím si přebrat jaká jsem…
Mám tu ano a mám tu ne,
snad mám tebe a snad taky ne,
mám v tom zmatek , je to děs,
chci právě jen tebe, je to běs…
Pozvi mi holoubky z pohádky,
ať za mě hrášek z popelu vyberou,
já mám teď práci jinou, jedinou,
schovat před tebou svou bolest velikou…
Mám svůj stesk a mám svůj strach,
mám svou bolest a mám svůj žal,
někdy mám tebe, a někdy zase ne,
někdy mám radost, někdy vztek…
Pozvi si ptáčky bílé pohádkové,
ať si tu bolest roznesou dál,
pro jednu lásku, i když je veliká,
té bolesti je nějak moc… Tvoje
Hodnoťte:
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Zhlédnuto 23x